Malý referátek o Geishách jako takových:

Slovo geiša se začalo běžně užívat v 17. století jako označení pro ženy, které dovedly dobře zpívat, tančit i jinak duchaplně bavit hosty (doslovný překlad "žena předvádějící tradiční umění"). Dnes jich už není příliš mnoho a také stát se geišou není nijak snadné.
Výchova budoucích geiš začíná i dnes často u pětiletých dívek a již tehdy se tato děvčátka začínají učit tančit, zpívat, příjemně hovořit a studují i umění čajového obřadu, aranžování květin (ikebany) a dalších tradičních japonských umění.
Přestože v životě dnešních Japonců už nehrají tak důležitou úlohu, jak se někdy cizinci domnívají, stává se ještě stále dosti často, že obchodníci a podnikatelé na jednání s partnery v některém nočním podniku k sobě přizvou geiši. Jejich přítomnost vždy zvýší lesk takové schůzky. Geiši i jejich učednice se oblékají pouze do kimon tradičních střihů a i jejich účes, nalíčení a celé vystupování musí být takové, aby uspokojilo i ty nejnáročnější znalce japonských kulturních tradic. Navíc musí umět zpívat, tančit a hrát na tradiční japonské hudební nástroje a také konverzovat s hosty na nejrůznější témata.
Ještě počátkem století dosahoval počet žen ve "vodním řemesle" osmdesáti tisíc. Dnes jich je sotva dvacet tisíc a téměř všechny jsou zaměstnané v tradičních termálních lázních onsen . Lázeňské gejši se pohybují na hranici zábavy a prostituce a klasické gejši jimi vesměs opovrhují. Jejich vzdělání je prý příliš krátké a povrchní a záleží jim více na obchodu než na umění.
Výchova budoucích geiš začíná i dnes často u pětiletých dívek a již tehdy se tato děvčátka začínají učit tančit, zpívat, příjemně hovořit a studují i umění čajového obřadu, aranžování květin (ikebany) a dalších tradičních japonských umění.
Přestože v životě dnešních Japonců už nehrají tak důležitou úlohu, jak se někdy cizinci domnívají, stává se ještě stále dosti často, že obchodníci a podnikatelé na jednání s partnery v některém nočním podniku k sobě přizvou geiši. Jejich přítomnost vždy zvýší lesk takové schůzky. Geiši i jejich učednice se oblékají pouze do kimon tradičních střihů a i jejich účes, nalíčení a celé vystupování musí být takové, aby uspokojilo i ty nejnáročnější znalce japonských kulturních tradic. Navíc musí umět zpívat, tančit a hrát na tradiční japonské hudební nástroje a také konverzovat s hosty na nejrůznější témata.
Ještě počátkem století dosahoval počet žen ve "vodním řemesle" osmdesáti tisíc. Dnes jich je sotva dvacet tisíc a téměř všechny jsou zaměstnané v tradičních termálních lázních onsen . Lázeňské gejši se pohybují na hranici zábavy a prostituce a klasické gejši jimi vesměs opovrhují. Jejich vzdělání je prý příliš krátké a povrchní a záleží jim více na obchodu než na umění.














no zo mna by dobra geisha nbola...uz len preto ze by som ich zahlusila svojim spevom :/ a nie potesila najnarocnejsich znalcov :D